Letošní prvomájová demonstrace nacionálních sil byla plná očekávání. Mediální humbuk a iniciativa nejrůznějších „demokratů" z všelijakých humanistických spolků, která vyústila v počin „Brno blokuje", zapříčinili, že se oči širší veřejnosti upínaly k moravské metropoli s očekáváním, co se vlastně bude dít. Pojďme si vše zrekapitulovat...

„Brno je zlatá loď..."
A platí to nejen pro děvčata. Také série pronárodních oslav prvních májů ve městě Brně nasazuje pomyslnou organizační laťku poměrně vysoko. Stejně tomu bylo i letošní rok, kdy bylo de facto ve hvězdách, jestli se na základě ochablosti našeho hnutí podaří uspořádat kvalitní akci. A podařilo se. Oproti loňskému prvnímu máji, který se konal v Praze a který byl celkově paralyzován tehdejšími represemi Systému, navrátilo Brno celé akci jistý standart, který známe z minulých ročníků... Což nelze hodnotit jinak než velmi pozitivně...
Letošní první máj se konal v brněnském parku Koliště, který svou polohou ovlivnil některé skutečnosti mající vliv na průběh a vzezření celé akce:

1. Chování řadových policistů - Policisté tentokrát upustili od přemíry šikany a represe účastníků a celá akce tak měla otevřenější charakter, což bylo dobré. Soudruzi si byli patrně vědomi skutečnosti, že pokud by se dav pod vlivem šikany začal chovat nepředvídatelně, ztratila by z hlediska otevřenosti prostranství nad situací kontrolu. Strategicky dobré místo nás z psychologického hlediska ochránilo před zdlouhavou lustrací, natáčením účastníků a snad i před ranami obušků, jako tomu bylo v roce 2007 v uzavřené ulici Bašty. Vysutý jeřáb s „okem" nad hlavami účastníků ale stejně působil jako vztyčený prst, že je Velký bratr přítomen a že nespí... Ale na to jsme snad už všichni zvyklí.

2. Estetický dojem - Celé shromáždění v kontextu zeleně a prostředí parku působilo příjemným dojmem. Policejní kordony rozmístěné za hranicemi parku byly pro řadového účastníka mimo dohled a proto působila celá akce jaksi méně vypjatě. Aktivisté i řadoví občané tak mohli bez vlivu represivního strašáka vstřebávat obsah projevů nebo využít nějaký ten rozkvetlý strom nebo keř k prvomájovému polibku...

3. Nedaleká blokáda - To, že se akce uskutečnila v blízkosti „brněnského Bronxu", vyhnalo do ulic všelijaké pomýlené humanisty, „zastánce lidských práv" a samozřejmě také cikány, kteří se prý cítili ohroženi. I celá tato taškařice byla v konečném důsledku bodem pro nás, ale o tom později...

Zkrátka a dobře, už samotné okolnosti týkající se shromáždění a následného pochodu slibovaly zajímavé a pestré nedělní odpoledne...

Shromáždění v duchu mezinárodní solidarity
Celá akce začala s menším zpožděním krátce po 13. hodině, kdy se na místě shromáždění nacházelo něco přes 600 účastníků, kteří byli roztroušeni po poměrně velkém prostranství. Na mezinárodní demonstraci nacionálních sil v Brně byli přítomni zástupci nejen z Čech a Moravy, ale i z Německa, Rakouska, Slovenska, Polska, Švédska a dokonce i z Lotyšska. Mimo informačních materiálů bylo v přistaveném infostánku k dispozici také občerstvení - kromě vody také bagety pro vegeteriány i „masožrouty".

Svým projevem akci zahájil předseda DSSS Tomáš Vandas, který upozornil na bídnou situaci v našich zemích a vypíchl stěžejní programové body strany... Jako další přišla se stručným příspěvkem radní Saské Kamenice za NPD a skvělá kamarádka Katrin Köhler. Popsala vývoj česko-německého přátelství a vliv principu kamarádství na společnou činnost. Projev formálně stručný, avšak obsahově plný a nesmírně významný.

Příjemným překvapením byl i projev kamaráda z dalekého Švédska, který jako zástupce organizace na podporu českých politických vězňů mnohokrát kritizoval stav demokracie v našem Čechystánu. Měl dokonce tu čest setkat se s echt demokraty na pražském letišti, kdy mu bylo zabráněno v tom, aby stihl své letadlo.

O kvalitní hudební vložku se postaral písničkář Lobo. Z avizovaného druhého hudebního vystoupení na poslední chvíli bohužel sešlo, snad se dočkáme příště.
Návštěvou nás poctili také starší kamarádi z nedalekého Rakouska - zástupci NVP, kteří svým projevem útočili na samotné základy vykořisťovatelského kapitalismu a hovořili o národní solidaritě, jako jediné alternativě. Poté přišel se svým projevem místopředseda DSSS Jiří Štěpánek.
Jako poslední řečník vystoupil zástupce bavorské NPD Robin Siener. Za svůj projev si však vysloužil - stejně jako mladík, který četl překlad - nemalou chvíli strávenou v policejní cele. Za co? No za projev, který zřejmě překročil hranici politické korektnosti. Opět důkaz toho, v jaké to žijeme demokracii a zdravé společnosti...
Celé shromáždění proběhlo v poklidu, přátelské atmosféře a za zájmu občanů. Velmi pozitivní byl obsahově nabitý řečnický program za účasti kamarádů z různých koutů Evropy. Důkaz toho, že naše myšlenka není vázána hranicemi států, ale je nadnárodní. Nerozděluje, ale sjednocuje - na organické bázi všechny uvědomělé jedince společného biologického základu...

Pár slov k „občanské" blokádě
Takzvaná občanská blokáda stojí zcela jistě také za zmínku. Nějakou tu dobu jsme ve městě Brně mohli pozorovat plakáty vyzývající k nenásilné blokádě neonacistického pochodu, kdy chtěly všelijaké kreatury zabránit řádně nahlášenému průvodu vlastními těly. K tomu si ovšem ti snědší z nich chtěli přibrat krumpáče, lopaty a další nástroje - vskutku nenásilí v praxi. Alespoň se s těmito nástroji ale seznámili, mnozí je totiž zcela jistě drželi v rukou poprvé, i když k příležitosti jiného než jejich primárního využití.
Kdo financoval tisk a výlep plakátů mobilizujících k blokádě není až tak velkou záhadou. Vesměs se jednalo o lidský odpad z všelijakých občanských sdružení za podpory politických odpadlíků. Nic, co by stálo dvakrát za řeč.
Stěžejní je, že blokáda byla neúspěšná a lidský faktor, který ji podpořil, si žádné velké sympatie nezískal. Spíše bylo přítomno mnoho „čumilů", kteří se přišli podívat ze zvědavosti...
Nezbývá, než organizátorům blokády poděkovat, protože lepší názorový protipól bychom si nemohli přát. Svou blokádou ukázali lidskoprávní aktivisté spolu s těmi, kteří dávají brněnskému Bronxu jeho specifickou exotickou podobu, jak vzdáleni jsou od života normálních lidí a jak zvrácené je jejich myšlení spolu s pojetím světa. Děkujeme, přijďte zas!



Průvod
Průvod pronárodních sil proběhl v plánované destinaci, jen se uskutečnil opačně - začal tedy tam, kde měl končit. Průvod proběhl zcela bez incidentů ze strany nacionalistů, což se dalo očekávat. Ono když policie nebere zákon do vlastních rukou a netluče bezdůvodně na politickou zakázku pendreky do účastníků nahlášené akce, pak kupodivu nedochází k oněm projevům nesouhlasu se státní zvůlí, kterými média - pod jinými jmény - tak ráda straší obyvatele této země.

Konečně se do průvodu podařilo zařadit také ozvučené auto, které určovalo pořadí smluvených pokřiků. Jediným slabším bodem celé akce byl nešvar, když v důsledku
jediného incidentu, kdy bylo několik vyhozených dýmovnic směrem k nám z cikánských oken (opět důkaz toho, odkud to ten nenásilný vítr vane), se ukázkové formace průvodu roztrhaly a už se mu nevrátila disciplinovaná tvář jako zpočátku. To ovšem nemůžeme vnímat jako mínus, nýbrž jako motivaci do budoucna.
Jinak se průvod za skandování hesel a podpory obyvatel, kteří veřejně projevovali z oken svých bytů sympatie (nebyly výjimečné situace, kdy z jednoho okna lidé směrem k nám tleskali a hned z okna nad nimi hrozili rozzuření cikáni), dobral ke svému cíli a celá akce mohla být ukončena. Účastníci se rozešli po svých. Někteří z nás se zúčastnili ještě následného oběda a společné diskuze. Policisté nás sice chtěli u této nebezpečné činnosti lustrovat, ovšem po odpovědi majitele zařízení na otázku: „Jsou tu lidé z Dělnické strany?", „Jó, to nevím, nemají to napsaný na čele." stáhli ocas a zůstali chvíli postávat venku.
Den se chýlil ke svému konci a my se mohli v užším kruhu kamarádů shodnout na tom, že jsme s prvním májem 2011 spokojeni.



Pár slov závěrem
Shromáždění - výborné. Průvod - výborný v kontrastu s podobnými. Účast vzhledem k současným podmínkám - výborná. Celková organizace - výborná. Celkové hodnocení - prospěl s vyznamenáním.
Ale aby všechno nebylo v pořádku, když pochodovali ti zlí neonacisté, došlo opět k systémové represi, která nemá v civilizovaném státě obdoby. Více zde.
Oni si vždycky musí najít nějaký ten důvod, jak někomu ublížit, znepříjemnit život a dát najevo svou mocenskou pozici. Že je to absurdní? Ale kdeže, oni si to obhájí. Znalec to napíše na míru a do výkladu paragrafu 261 se vejde jedna dvě.
Jenže aby se nepřepočítali. Nepotrvá dlouho a lidé přestanou k tomuto bezpráví mlčet. A pak s nimi bude po právu zúčtováno.
Kamarádi! Díky za účast a podporu. Neztrácejte odvahu, náš boj je legitimní a Systém to jen potvrzuje svým nelegitimním jednáním.
Systém je totiž jako spojené nádoby. Přeteče jedna, přetečou všechny... A v nejedné nádobě, v nejednom státním segmentu, již hladina pomalu přetéká.

Kamarádi, společně s optimismem do dalších bojů. Bude nás brzo potřeba!
Za společnou Evropu svobodných národů!




FOTOGALERIE

PROJEVY:

Tomáš Vandas

Katrin Köhler

Alexander (SWE)

Günter Rehak (NVP)

Jiří Štěpánek