Přinášíme projevy: Robin Siener

Vážení kamarádi a kamarádky, vážení občané města Brna.

Nejdříve bych chtěl poděkovat za pozvání k prvnímu máji.
Dnes k vám mluvím jako zástupce Národnědemokratické strany Německa a jako zástupce „Svobodných sítí jih". Obě skupiny vám přejí dobrý úspěch ke „Dni práce" na ulici.
Motto dnešního dne je u nás stejně tak jako u vás. „Zastavit invazi cizích pracovníků - proti zániku našeho národa".

Na této společné kampani se podílejí i kamarádi z Maďarska.
My všichni dnes demonstrujeme v různých městech proti plánům na likvidaci našich národů, proti fantazii velkokapitalistů na naše promíchaní. V mém projevu bych se chtěl vyjádřit, že je situace v celé Evropě stejná. Jde o to, že není žádný problém, aby byl vymazán samostatný národ.
V Německu, zde v Čechách a na Moravě, ve všech evropských zemích, je dosaženo stupně, kde můžeme vidět, jak bude vypadat budoucnost našich dětí.

Podívejte se do velkých evropských měst, jejichž ženy jsou uprostřed náměstí znásilňovány, kde jsou už děti ve školkách vystaveny hrozbě drog, kde může lidský odpad provozovat své kriminální machinace, aniž by zasáhla policie nebo justice, aniž by zasáhlo místní domácí obyvatelstvo. Proto pokládáme právě dnes jednu z mnoha otázek našim vládám.: "Kolik sem chcete ještě zatáhnout takzvaných pracovních sil z Afriky, Indie nebo odkudkoliv, aby nám byla práce sebrána? Aby byla zašlapána naše kultura? Abychom přihlíželi, jak jsou naše města utápěna v multikulturním teroru?
Kolik nám jich sem chcete ještě přitáhnout? Kdy už si na tom všem konečně dost vyděláte? Kdy dostane konečně národ svá práva?"

My známe velice dobře odpovědi na tyto otázky. Ti nahoře nebudou mít chřtán nikdy dost plný. Nikdy nám sem nepřestanou posílat levnou pracovní sílu. Tak dlouho nás budou ždímat, než z nás vymačkají poslední kapku čisté krve. Stali jsme se otroky kapitalismu a vládci sedí na východním pobřeží USA.

Dnes, 1. května, se otevřou všechny hranice nových členských států Evropské unie. Kapitalističtí dravci už čekají kolem hranic od Estonska po Rumunsko, aby mohli naverbovat mladé dělníky a poslat je za směšné výdělky do celé Evropy. Tím se sníží místní výplaty a zničí se malí podnikatelé.
Propůjčování pracovníků je nové slovo pro otrokářství. Obchod s dělníkem volně k dispozici bude teprve gradovat. Obyvatelstvo se bude přesouvat z východu na západ, aby si vydělalo tvrdě na chléb, aniž by dostalo spravedlivý plat.

Politici se nám snaží namluvit, že máme nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Proto nám posílají do Německa také dobře vzdělané Afričany, Indy a Poláky, aby se ještě dále díky německým daním vzdělávali a mohli být pak jako vysoce kvalifikovaní dělníci zaměstnáni. Naše mládež, která nemá žádnou práci, nebude přijímána do vzdělávacích center. Naše mládež nebude nikdy podporována evropskými penězi.

Ptám se vás:
Kdo z vás někdy slyšel o velkých vynálezcích z Afriky? O strojních konstruktérech, o básnících, o myslitelích z Indie?
Od té doby co se otevřela hranice s Polskem, stoupla kriminalita o 40 procent. Krádeže, vloupání a obchodování s lidmi jsou zde nejrozšířenější delikty.
Říkám, tyhle tvrdě pracující, mírumilovné a vysoce kvalifikované cizince v Německu nenajdete. Odborné síly, které k nám do teď přišly, pracují buďto ve fabrikách nebo jako řidiči odpadních vozidel. A naše mládež je nezaměstnaná na ulici, protože pro ni už nejsou žádná vzdělávací místa na potřebnou praxi. Protože náš stát nemá už žádné peníze pro vlastní lid.

U vás se pošle vaše mládež hned pryč, třeba do Německa, a tímto se tak stará o kvalifikovanou pracovní sílu, která pak bude chybět a mimo toho pak díky těmto kvalifikovanýcm nedostatkům vylezou za čas z děr ti, kteří se nenápadně vplížili do země za vašimi zády. A tito se stanou vašimi sousedy. Z Vietnamu, Rumunska a z dalších východních zemí. V Čechách a na Moravě nebude žádnou výjimkou převažující nepůvodní obyvatelstvo. Budete stejně jako my v Německu jednoduše masou zatlačeni na zeď a nebudete se moct této převaze bránit.

Neproběhne žádný víkend bez článků v novinách: „Důchodce byl ubit německou mládeží s imigranským původem" nebo: „Nezletilá dívka unesena do ciziny bandou únosců." Člověk má už u nás strach říci, že pachatel nebyl žádný Němec, obzvláště „barevný". Tyto novinové články znáte sami velice dobře. Dělnická strana sociální spravedlnosti je skoro každý víkend na ulici a pokouší se na veřejnosti ukázat, co se u vás opravdu děje. Přeci zde pravidelně demonstrujete kvůli přepadávání „neevropanů" na domácím obyvatelstvu. Člověk nemusí být žádný jasnovidec, aby viděl, kam tato cesta s námi vede.

Musíme proti tomu čelit. Evropa má zas vzkvétat a být městy umění, kultury a nových myšlenek. Války nám už sebraly skoro vše, co se sebrat dalo. Byly zosnované plemenem lidí, které zase i dnes posílá syny Evropy do války pro svoji moc a prospěch. Už nejsme jen my samotni vražděni, ale posílá se naše budoucnost, naše krev, jednoduše přímo na smrt do Libanonu, Iráku nebo do Afgánistánu. Za to dostaneme jako odměnu lidský odpad všech zemí, o který nikdo nestojí.


Všude v Evropě se bude tento obrázek opakovat. Dělníci za mrzkou mzdu budou bojovat o poslední cent a dostanou stále méně peněz. Sociální výhody se zredukují na minimum, protože bude více příjemců sociálních dávek než plnohodnotných plátců. Stát je bezmocný a státní vedení sedí už dlouho v Bruselu. Politici jsou tam dobře placeni jako povolní příjemci příkazů. Je pro to už dost důkazů. Člověk se musí jen sám sebe zeptat: „Kdo stojí za bankovní krizí?" a „Kdo profituje na krizi a válkách?". My zde dnes stojíme, abychom řekli: „My nejsme prodejní" a „My chceme naše právo na práci, výplatu a chléb." My nechceme muset posílat naše děti pryč do válek nebo do otroctví. My také nechceme vidět na ulicích žádné nové kriminální černé míšence.

Ptám se každého z vás, jak dalece to má ještě s našimi zeměmi jít, než vezmeme do rukou hole a pochodně a ty, kteří nás utlačují a posílají nám sem svůj lidský odpad, vyhodíme z evropské pevnosti? Poslat je tam, odkud k nám přitáhli. Měli bychom je nejlépe poslat hned zpátky do Izraele nebo do USA s jednosměrnou letenkou. A jejich pracovní síly hned za nimi.

Den práce 2011 je ale něco více než, abychom se rozčilovali, že již brzy už pro nás nebude žádná práce nebo sociální zabezpečení. Nebo poukázat na to, že již brzy zaniknou bílé národy. Dnes prvního května pochodují zase čeští a němečtí kamarádi bok po boku. Sice v rozdílných městech ale duchem spolu, pod stejnou vlajkou, jak tomu již bylo před tisíci lety. Komunisti a provokatéři zaseli mezi nás bratry nenávist a nechali vyklíčit strach. My jsme tuto nenávist překonali a jako důkaz zde dnes stojím mezi vámi a jeden z vašeho středu u kamarádů v Heilbronnu. Historie se musí správně a nově vyučovat. Není jen 12 let zlé války a vyhnání, ale předtím staletí přátelství a společného tvoření. Pracujme společně bok po boku. Hodně z nás jsou dokonce přímo spolu příbuzní. Nás rozdělují jen dvě věci. Hranice a řeč. Jinak nic jiného.

A tento první květen nám má připomenout, kdo jsme my - ti, kteří zde dnes stojí.

My jsme většina a my máme moc.
Hodně z nás si není vědomo, kolik máme vlastně moci.
Nejen moc volebních hlasů, ale také moc strhnout davy nebo je pozvednout. Nové tvořit nebo staré zbortit.
To je vlastně význam demokracie - opravdová vláda lidu.


Myslete na to.
Bez nás nebudou žádní vojáci, kteří chrání naši vládu nebo pro ni táhnou do války.
Bez nás nebudou žádní plátci daně, kteří plní státní kasu.
Bez nás nebudou žádní dělníci, kteří budou financovat a leštit jejich mercedesy.
Bez nás není žádný stát.
Neboť my jsme ve skutečnosti národ a náš cíl pro dnešek zní:
Zastavme invazi cizích pracovníků - proti sebevraždě našeho národa.

Děkuji.